Jako malí víme asi nejlíp, co bychom měli dělat, v čem jsme dobří, nebo v čem bychom chtěli být dobří. A mojí touhou bylo kreslit. Jen jsem na to na nějakou dobu zapomněla. Ačkoli trvalo dlouho, než jsem se k tomu vrátila, opět jsem se v tom našla, a od klasického kreslení na papír jsem se přenesla více do digitálního prostředí.
Kromě kreslení se bavím i psaním básní a krátkých příběhů, odrážejících hlubší vnímání reality.
Zajímám se o psychologii a seberozvoj, a proto pro mě většina děl představuje jistou formu terapie, která se zároveň stává celoživotním učením.
